Plynové řezací stroje

2
Teplotní separace kovových obrobků - CNC & konvenční
Kategorie
Obnovit filtr Zobrazit položky
Zobrazit na mapě Zobrazení
LINCOLN ELECTRIC ALPHATOME 2 30 Hpi Plynový řezací stroj
shape
Rezervováno
VUZ 3015 S Plynový řezací stroj
shape
Přehrát
Řezání plynem se používá k tepelnému dělení především kovových těles. Plynové řezání je obzvlášť vhodné pro úpravu nelegované nebo málo legované oceli, ale také titanu či molybdenu. Dalšími speciálními procesy je možné dělit i jiné materiály, jako je hliník, měď a legovaná ocel, a dokonce i nekovové materiály, například cement. Řezání plynem je kombinovaný chemický a fyzikální proces, který využívá vysokou teplotu, aby dosáhl okysličené atmosféry. Během procesu je právě kyslík tím, co provádí samotné řezání.
  • Tepelné dělení kovových materiálů
  • Využití kombinace chemických a fyzikálních procesů
  • K dispozici stacionární i mobilní stroje

Kvalita Široká nabídka Individuální servis
Oxidací kovu dosáhneme potřebné teploty a proud kyslíku pak odfoukne existující oxidy. Aby mohl proces začít, budeme potřebovat zdroj tepla, který kov dostane do bodu tání. Všeobecně se dá říci, že princip je stejný jako u sváření autogenem. Historicky prvním plynem, používaným pro plynové řezání a sváření autogenem, byl vodík. Dnes se používá acetylen. Až do poloviny 20. století se tento plyn získával reakcí karbidu vápníku s vodou.

Plynová řezačka MINELLI v provozu Plynové řezání ručním strojem se používá pouze pro hrubé práce, například likvidaci starých kovů. Tento způsob není možné použít pro výrobu průmyslových součástí, protože okraje a hrany jsou nerovné. Je proto nezbytné použít plynový řezací stroj. Ten může být buď stacionární nebo přenosný. U těch stacionárních existují různé automatické i manuání způsoby řízení. Manuální ovládání pro plynový řezací stroj je založeno na výkresech nebo poznámkách. Od padesátých let začalo tomuto systému ovládání pomáhat také světelné souřadnicové zařízení, které projektovalo požadované tvary pro plynový řezací stroj přímo na materiál. Automatické řízení nejprve zařizoval vzorový řez na předloze buď pomocí válce nebo kovové šablony a magnetické vodicí kladky. Skenování výkresů přišlo ve druhé polovině 20. století, spolu s malým displejem a číselným řízením stroje pro plynové řezání. Mobilní plynový řezací stroj má motor a automatické plnění. Ve čtyřicátých letech se používal původní autogen AUTOGENWERKE SIRIUS GmbH, důležitý při výrobě elektricky poháněných strojů. Byl tak vynalezen takzvaný "oxymotor", což je pístový systém, který využívá k řezání tlak kyslíku.

Jednoduché plynové řezací stroje se používají pouze na řezání takových kovů, které jsou v přijatelném stavu. Při hoření zpracovávají proud kyslíku a dosahovaná teplota vznícení je nižší, než teplota tání. Vzniklý kyslík také musí mít nižší teplotu tání než samotný materiál. Tyto podmínky nesplňuje většina ocelí s vysokým podílem slitiny, železná litina, hliník a měď. Tyto druhy kovů je lépe zpracovávat na nejrůznějších bruskách a plynové řezací stroje se na ně používají jen výjimečně. Při speciálních postupech se k řezání kovů používá kovový prášek, který u řezání plynem nahrazuje spalovaný proud kyslíku. Plynový řezací stroj s kovovým práškem je možné použít i na řezání kamene. jedním z příkladů takového využití je například při vrtání do betonu nebo cementu. Další speciální stroje, které se používají pro řezání plynem jsou kyslíkové řezací hořáky, svářečky, nebo stroje k řezání plynem pod vodou, které používají třeba potápěči při opravách lodí.

Nejdůležitějším výrobcem v Německu, který se specializuje na plynové řezací stroje, je společnost MESSER Cutting Systems, the MESSER Group. Mezi lety 1965 a 1999 byla firma známá pod jménem MESSER GRIESHEIM. Další německou firmou s více než 100 letou tradicí ve výrobě těchto strojů je společnost ZINSER. Lídrem na trhu po celém světě je pak švédská společnost ESAB.