Plynová řezačka MINELLI v provozu Plynové řezání ručním strojem se používá pouze pro hrubé práce, například likvidaci starých kovů. Tento způsob není možné použít pro výrobu průmyslových součástí, protože okraje a hrany jsou nerovné. Je proto nezbytné použít
plynový řezací stroj. Ten může být buď stacionární nebo přenosný. U těch stacionárních existují různé automatické i manuání způsoby řízení. Manuální ovládání pro
plynový řezací stroj je založeno na výkresech nebo poznámkách. Od padesátých let začalo tomuto systému ovládání pomáhat také světelné souřadnicové zařízení, které projektovalo požadované tvary pro plynový řezací stroj přímo na materiál. Automatické řízení nejprve zařizoval vzorový řez na předloze buď pomocí
válce nebo kovové šablony a magnetické vodicí kladky. Skenování výkresů přišlo ve druhé polovině 20. století, spolu s malým displejem a číselným řízením stroje pro plynové řezání. Mobilní plynový řezací stroj má motor a automatické plnění. Ve čtyřicátých letech se používal původní autogen AUTOGENWERKE SIRIUS GmbH, důležitý při výrobě elektricky poháněných strojů. Byl tak vynalezen takzvaný "oxymotor", což je pístový systém, který využívá k řezání tlak kyslíku.
Jednoduché
plynové řezací stroje se používají pouze na řezání takových kovů, které jsou v přijatelném stavu. Při hoření zpracovávají proud kyslíku a dosahovaná teplota vznícení je nižší, než teplota tání. Vzniklý kyslík také musí mít nižší teplotu tání než samotný materiál. Tyto podmínky nesplňuje většina ocelí s vysokým podílem slitiny, železná litina, hliník a měď. Tyto druhy kovů je lépe zpracovávat na nejrůznějších bruskách a plynové řezací stroje se na ně používají jen výjimečně. Při speciálních postupech se k řezání kovů používá kovový prášek, který u řezání plynem nahrazuje spalovaný proud kyslíku. Plynový řezací stroj s kovovým práškem je možné použít i na řezání kamene. jedním z příkladů takového využití je například při vrtání do betonu nebo cementu. Další speciální stroje, které se používají pro řezání plynem jsou kyslíkové řezací hořáky, svářečky, nebo stroje k řezání plynem pod vodou, které používají třeba potápěči při opravách lodí.
